Zámek Slezské Rudoltice
| Zámek Slezské Rudoltice je čtyřkřídlá, jednopatrová, barokní budova se vstupní věží. "Slezské Versailles", jak se zámku dříve přezdívalo, byly pro veřejnost částečně znovuotevřeny v roce 2006 a tak máme opět možnost se přímo seznámit s jedinečnou historií této v minulosti slavné stavby, která byla jedním z významných kulturních center Slezska. | ||
 | Otevírací doba: | 6.května 2006-1.října 20006- So, Ne: 14:00 - 18:00. V případě telefonické domluvy (tel.554 656 105) je možná prohlídka i mimo určené termíny. |
 |
| Historie zámku: | |||
| Ve vsi Rudoltice, náležející ve 13. stolení jako lenní statek olomouckému biskupství, byla postavena na přelomu 15. a 16. století středověká tvrz. Panství náleželo rodu Supů z Rulštejna. Na přelomu 16. a 17. století převzali tvrz Sedlničtí z Choltic a přestavěli ji na pohodlnější renesanční zámek. Majetek jim byl později zkonfiskován pro jejich účast ve stavovském protihabsburském povstání. Novým vlastníkem se stal hrabě Maxmilián z Dietrichštejnu. Dlouho ovšem Rudoltice nedržel a roku 1630 je prodal za patnáct tisíc zlatých Jiřímu, svobodnému pánu z Hodic.
Začala tak nová éra zámku. Hrabě Karel Josef z Hodic provedl koncem století velkorysou přestavbu na honosný barokní zámek. Přestavbou vznikla čtyři jednopatrová křídla uzavírající čtvercové nádvoří. V průčelním křídle s nárožními rizality je půlkruhově zaklenutý průjezd s balkonem a zdobeným portálem, zdůrazněným hranolovou věží. Interiéry zdobila ornamentální a figurální štukatura a fresky. Na zámku bylo 58 obytných místností. Zámek obklopoval jedinečný romantický park, v němž bylo umístěno několik tisíc (!) větších i drobných staveb, plastik a vodních hříček, jejichž rozmanitost a množství nemá v historii našich zámeckých parků obdoby. Byla tu umělá hradní zřícenina, druidská svatyně, čínský a byzantský chrám, pagoda, mešita, poustevna, miniaturní město. Důležitou postavou rodu Hodiců byl roku 1706 narozený hrabě Albert. Studoval ve Vídni a procestoval Německo, Švýcarsko, Francii, Anglii i Španělsko. Jeho obdiv však patřil Itálii, která ho okouzlila uměleckými památkami. Po otci zdědil tři panství - Rudoltice, Dolní Povelice a Fulštejn. Rudoltický zámek se stal za Alberta jedním z kulturních center Slezska. Kulturní dění představovalo divadlo a také zámecká kapela. Přechodně v ní působil slavný hudební skladatel Karel Ditters z Dittersdorfu a Karel Hanke. K významným hostům patřil pruský král Fridrich II., vítěz nad Marií Terezií ve slezských válkách, rakouský císař Josef II. a zejména francouzský literát a filosof Francois Marie Aroust, známý pod pseudonymem Voltaire, který kritizoval moc francouzské monarchie i církve, načež byl vyhnán z Paříže a pronásledován za hlásání názorové svobody. Není divu, že se zámku říkalo slezské Versailles. Nákladný život však vyčerpal hodicovské jmění. Po pozdních úsporných opatřeních v 70. letech 18. století začal Albert z Hodic rozprodávat vnitřní vybavení zámku a nakonec, ze strachu před exekucí, ze zámku uprchl. Po útěku hraběte Alberta před věřiteli se na rudoltickém panství vystřídalo několik majitelů a zámek značně zchátral. Byl užíván dokonce i jako textilka. Za II.světové války zde sídlilo berlinské odposlouchávací oddělení Gebelsova ministerstva. Při přechodu fronty v roce 1945 byl zámek těžce poškozen. Po válce byl zámek vyrabován a přestavěn pro účely zdravotnického zásobování. Z cenných sbírek a honosné výzdoby zámku i parku se nezachovalo téměř nic. | |||
 |  | ||
| Jak se tam dostanete: | |||
| Automobilem:
Vlakem: Z Krnova (Bruntálu, Opavy) vlakem do Třemešné, zde přestupte na úzkokolejnou železnici a pokračujte na zastávku Slezské Rudoltice. Zámek je vzdálen 600 od zastávky. Autobusem: Z Krnova jezdí autobusové spoje do Osoblahy, vystupte v e Slezských Rudolticích , zastávka Slezské Rudoltice, náměstí je přímo naproti zámku. | |||
 |  | ||
